V odvetném zápase nadstavby se hrál útočný basketbal. Šťastnější ruku měli domácí a především díky poslední čtvrtině poprvé v této sezoně slavili nad námi vítězství. Svou roli možná sehrála i skutečnost, že nás už z prvního místa před play- off nemůže nikdo sesadit, kdežto domácí bojovali o druhé místo, které by jim zajistilo ve čtvrtfinále i semifinále lepší výchozí pozici. I to byla jedna z hybných sil v poslední desetiminutovce, která dovedla Prostějov ke dvěma bodům.
Už úvod zápasu, kdy dal Lukjanec a Palmer dvě trojky za sebou a Prostějov vedl 6:0, určil rámec zápasu. Domácí si totiž začali více věřit a na rozdíl od přecházejících měření sil se od počátku nedívali na vzdalující se zadní světla našeho družstva. Prostějov podle svého trenéra sehrál v útoku nejlepší zápas v letošní sezoně. Ani naši hráči se v útoku nedali zahanbit. Nejvíce nám pokulhávala střelba z perimetru. „Stříleli jsme z dobrých pozic, byli jsme volní a většinou jsme nestříleli přes obránce,“ nestěžoval si Michal Ježdík. Pouze pětadvacetiprocentní úspěšnost byla proti padesáti procentům domácích moc málo.
Ještě na jedné frontě se rozhodovalo, a to v počtu ztracených míčů. Někteří hráči driblovali více než bylo zdrávo, několikrát se podařilo naservírovat prostějovským přihrávku přímo do protiútoku. Ti pak dávali lehké koše a kromě výraznějšího vedení získávali i větší klid a pohodu do svých řad. Pokažené přihrávky stály za dvěma koši ve 30.minutě. Z tříbodového náskoku jsme se dostali do jednobodové ztráty. Více než poměr skóre možná utrpěla psychika. Na začátku poslední čtvrtiny se domácím povedla šňůra osmi bodů a zdálo, že utkání spěje k jednoznačnému konci. Naši hráči se pochopitelně nevzdali a Trnka s Whitfieldem snížili ztrátu na rozdíl jednoho koše. Pak padly na obou stranách dva body, ale Hess fauloval Palmera za trojkovým obloukem při střelbě a postižený dal všechny tři šestky. Callahan pak ještě zvýšil opět na sedm bodů. Pak ale přišly tři trojky Prostějova, na které jsme dokázali odpovídat pouze za dva body, a tak se náskok neustále postupně zvyšoval až na deset bodů. V posledních dvou minutách se vyfaulovali Callahan a Palmer, ale na nějaký zvrat nám chyběl čas i přijatelnější rozdíl ve skóre.
Utkání bylo neobvyklé počtem útočných doskoků. Na našem kontě bylo dokonce o tři útočné (19) více než obranných (16). To byl také jeden z důvodů, proč jsme i přes množství chyb drželi s domácími krok. Prostějov měl také 17 útočných doskoků a navíc jich dokázal lépe využít a to především ve druhém poločase. Z našich podkošových hráčů sehrál dobrý zápas Trnka, ale jeho střídající kolegové Chán a Votroubek uměli zahrál lépe. Ani Sokolovského útočná aktivita nebyla taková, jakou bychom od něho čekali. Z prostějovských hráčů chválil trenér Benáček především Czudka, který odehrál zápas bez vystřídání. Měl 14 asistencí a především v závěru byl magnetem pro naše hráče, kteří se jej snažili takticky faulovat. Bohužel v posledních dvou minutách dal domácí rozehrávač sedm bodů z osmi trestných hodů. Svůj standard předvedli Callahan i Palmer, na staré časy si rozvzpomněl Lukjanec, který svůj obvyklý průměr nastřílených bodů zdvojnásobil.
Počet osobních chyb byl také relativně velký – 26:25. Pod hrozbou vyfaulování hráli na domácí straně v posledních minutách Czudek, Palmer, Callahan a Stuchlý. Na naší straně to byli Johnson, Whitfield, Nečas, Hess, i když jejich čtvrté fauly přišly především v posledních dvou minutách zápasu, při snaze rychle zastavit domácí útok.
Netřeba ze sobotní porážky nijak věšet hlavu. Hráli jsme s druhým týmem tabulky, se spoustou zkušených hráčů, bojujícím o co nejlepší postavení před play-off. Ta nejdůležitější část sezony teprve přijde.
