Petrohradští hostitelé vítězstvím utekli hrobníkovi z lopaty, sobě si však postup nezajistili a nám naději na postup nezavřeli.
Našim hráčům se nepovedly dva úseky hry. První ve 4. – 7.minutě, kdy se po úvodním oťukávání zbavili zábran domácí hráči. Ze stavu 7:7 jsme se propadli do devítibodového manka 16:7. Petrohradu se povedlo dvakrát dobře vystřelit z perimetru a kromě jednoho pokusu pokaždé trefili koš. My jsme měli na svém kontě už 4 fauly a nepodařilo se nám 3 minuty skórovat. Po time outu jsme představili znovu naši velice účinnou zbraň – střídání způsobu obrany. „Z osobní obrany jsme při jednom útoku soupeře přecházeli na zónu a domácí z toho byli nešťastní,“ komentoval dobu likvidace naší ztráty Michal Ježdík. Dvě minuty nám stačily na to, abychom se dostali do těsného závěsu (16:15). Pomohly nám také dvě ztráty míče domácích vynucené naší zlepšenou obranou. Pár vteřin před koncem první čtvrtiny jsme Einikisovou střelou z výskoku strhli vedení na svou stranu. Ve stejném duchu pokračovala i další část zápasu. Oba aktéři se nehnali do útoku a spíše čekali na situaci, při které by mohl padnout jednoduchý koš.
Těsně po začátku druhé čtvrtiny jsme se dopustili už svého třetího útočného faulu v zápase a soupeř našeho nedokončeného útoku využil ze zvýšení svého vedení na 3 body (20:17). Po chvíli jsme dosáhli trojkou Hesse vyrovnání (22:22). Podle hesla ‚každý chvilku tahá pilku‘ jsme se s Petrohradem přetahovali o vedení v zápase. Častěji byl ve vedení náš soupeř, ale maximálně čtyřbodové vedení mohlo nechávat všechny klidnými. Stejně jako v první čtvrtině se nám povedl poslední útok. Tentokrát byl posledním aktérem Sokolovský, který nosí dres s číslem o jedničku vyšším než Einikis. A také jeho bodový příspěvek byl o jednotku vyšší než při podobném závěru první desetiminutovky Einikisův střelecký pokus.
Druhý poločas začali domácí třemi koši v řadě a my jsme odpověděli sedmi body za sebou a tím jsme byli o dva body před soupeřem (38:40). Potom každé družstvo dokončilo úspěšně svůj útok. Protože Rančík byl při střelbě faulován a šestku proměnil, dostali jsme se do vedení o tři body (42:45). To už se blížil konec třetí čtvrtiny. Obávaný střelec z perimetru Miljkovič dal trojku, bylo srovnáno a souboj taktik pokračoval. Domácí dali jednu šestku, my dvě, takže jsme půl druhé minuty před poslední přestávkou o bod vedli. Do konce čtvrtiny se už nic, kromě dvou nepřesných střel Petrohradu a našich dvou ztracených míčů (špatná přihrávka a 24 vteřin), nestalo.
V první minutě poslední části zápasu se domácím urodily dvě trojky. Obě dal Miljkovič a prohrávali jsme o 5 bodů (54:49). Pak se ovšem Hess opičil a dvěma trojkami vykřesal naději na obrat. Šest minut před koncem Michel vyrovnal (59:59), ale Hess si po chvilce vyrobil pátý faul a musel povinně střídat. Adam trochu zbytečně blokoval střelbu Miljkoviče z dálky. „Byla to mentální chyba, které by se zkušenější hráč možná nedopustil,“ prohodil Michal Ježdík. Za stavu 61:60 pro domácí, pět minut před koncem, dostala petrohradská lavička technickou chybu, ale nám se nepovedlo nabídnutou výhodu přeměnil v rozhodující odpoutání od soupeře. Whitfield dal jen jednu šestku a následné držení míče nevyústilo do kýženého bodového efektu. V tu chvíli jakoby na nás padla deka. Dopustili jsme se tří ztrát míče, útočné osobní chyby a soupeř nás za to krutě trestal. Po šňůře 14:0 jsme ztratili naději na dobrý výsledek. „Na konci zápasu jsme udělali spoustu mentálních chyb. Přestali jsme věřit v to, co nás přivedlo do vyrovnaného stavu. Škoda, že jsme nevyužili jejich nervozitu. Oni museli vyhrát, my jsme mohli,“ litoval náš kouč. O lepší výsledek nás připravilo mimo jiné dvacet ztracených míčů. „Jestliže je v hale 13 stupňů, neprospívá to hře s míčem. Balón musí rychle z ruky a to jsme nedělali. Ke spoustě ztrát tak došlo při hře jeden na jednoho,“ dodal Michal Ježdík. Stejně jako při zápase s Fenerbahce (1.utkání čtvrtfinálové skupiny) jsme v závěru neudrželi přijatelnější výsledek. „Ve skupině čtyř to nejsou izolované zápasy, ale hraje se vlastně turnaj čtyř, kdy i celkové skóre bude hrát důležitou roli,“ litoval Ježdík.
