Basketbalisté Nymburka v 10. kole nadstavby Kooperativa NBL vyhráli doma nad Děčínem 87:73 a nadále se perou s Brnem o první místo v tabulce, naopak Děčín se po porážce od vedoucí dvojice vzdálil už na rozdíl tří porážek. Nymburk zápas překlopil na svou stranu ve druhé čtvrtině, kdy trefil pět trojek v řadě Evan Gilyard. Nová posila Nymburka byla nakonec nejlepším střelcem zápasu s 20 body.

Děčín posilněný výhrou v poháru s v derby s Ústím začal sebevědomě a proměňoval i těžké střely. V první čtvrtině tak vedl už o devět bodů. Pak se ale na něm začala projevovat únava a menší rotace při absenci Matěje Svobody a Martina Macha. naopak Nymburk svou hru zlepšoval a ještě do poločasu získal zápas pod svou kontrolu.

Hodně tomu pomohl Gilyard, který během tří minut trefil pět trojek a navýšil vedení, které předtím zařídil dvěma trojkami Eric Lockett. Celkem tak dal Nymburk ve druhé čtvrtině osm ze svých 13 trojek.

Nymburk měl také převahu na doskoku a pod košem a už nedal Děčínu šanci na zvrat v zápase a zkušeně si hlídal vítězství. V závěru pak výhru pečetil Petr Benda dvěma střelami z dálky a mohl si tak naplno užít ovace fanoušků, kteří s ním přišli oslavit jeho dnešní 41. narozeniny.

Ohlasy trenérů

Pavel Budínský (asistent trenéra Nymburka): „Klíčem k výhře bylo, že se nám podařilo nalít sebedůvěru do týmu. Na počátku jsme vypadali trochu méně sebevědomě. Možná nás trochu ovlivňoval respekt vůči Děčínu, který aktuálně hraje ve skvělé formě a je to vítěz Českého poháru. Druhá čtvrtina hodně pomohla. Tým trefil nějaké trojky a dostali jsme se před Děčín, to nás malinko uklidnilo. Stejně to byla bitva, protože Děčín se nevzdává. Ve druhém poločase jsme měli dobré pasáže. Nabádali jsme hráče, aby více chodili na útočný doskok, lépe jsme četli hru a lépe jsme zakončovali. Vytvořili jsme si dílčí náskok a bylo vidět, že máme více zbraní než soupeř. Třeba energie v přechodové fázi. Exekuce byla nakonec dobrá i obrana byla dobrá. Jenže Válečníci prostě válčí … Věřím, že Evan Gilyard dokáže nahradit Marka Klassena a Gerella Simmonse v situacích, kdy se týmu nedaří střelecky. Na začátku druhé čtvrtiny nebyla hra špatná, ale neměli jsme body z těch střel. Evan ukázal přesně to, co bylo v ten okamžik potřeba. Nebál se vzít odpovědnost na sebe. To nás mentálně nastartovalo. Mně se líbí, že to všechno dělá s úsměvem. On není nijak svázán s vývojem tabulky ani dalšími letošními okolnostmi. Máme za sebou dvě cenná vítězství. Já doufám, že nám to zvedne sebevědomí. My jsme dnes byli v jiných pozicích. Děčín má za sebou vítězství v Českém poháru, což jim vlilo obrovskou energii do žil. Hlavně má i herní rytmus. My jsme deset dní jen trénovali a narazili jsme na oba finalisty poháru. To, že jsme oba zápasy zvládli výsledkově, se přenese do hlav našich hráčů a budou věřit procesu činností, budou věřit spoluhráčům, nastavenému trendu a budou se ještě zlepšovat. Jsem rád, že jsme schopni ovlivňovat vývoj utkání, když se zrovna někomu tolik nedaří.“

Evan Gilyard (hráč Nymburka): „Hodně jsme se semkli a hráli jsme jako tým, což nám přineslo výhru. Dát pět trojek v řadě pro mě zas tak speciální není. Jsem hodně sebevědomý, co se týče střelby, tak mě spíše překvapuje, když se mi střelecky nedaří. Na tohle jsem zvyklý. Ale já se hlavně snažím hrát tak, abych pomohl týmu k výhře. Jsem také hodně překvapený, když mě soupeř nechá volného a mohu v klidu vystřelit. Přijde mi bláznivé, když někdo ode mě vypomáhá někde jinde a nechá mě volného. Ale to je jejich chyba. Já si alespoň mohu dát koš. Já se vždy hrou bavím, proto se tolik směju. Basketbal je moje láska a moje vášeň. Když jsem na hřišti, tak se tím bavím a neřeším, jestli mi to padá nebo ne. Prostě hraju. A fanoušci rádi sledují hráče, který se baví a tím baví je. Atmosféra v hale se mi líbila. Byl to pro mě první domácí zápas, tak snad příště si to užiji ještě více. Rád komunikuji při hře s fanoušky. Oni nám dodávají energii, když už jí moc nemáme. Už se těším na další domácí zápas. A jsem rád, že jsme vyhráli pro Petra Bendu. Je mu dnes 41 let, ale přitom vypadá a hraje, jak když mu teprve táhne na třicítku. Je neuvěřitelné, jak se o sebe stará a jak se udržuje. Doufám, že také jednou budu moci hrát basketbal v takovém věku.“

Luboš Kovář (hráč Nymburka): „Dneska to bylo o agresivitě, kterou jsme v první čtvrtině neměli a nechali jsme jim dělat, co chtějí. Děčín měl navrch. Neštěstí jsme to ve druhé čtvrtině prolomili, vrátili jsme se do utkání a vyrovnali stav. Ve druhém poločase jsme hráli naši hru, běhali jsme rychle dopředu a hráli tak, jak bychom se chtěli prezentovat. Dneska nás opět hnali naši fanoušci, věřím, že se jim zápas líbil. Když dával Evan Gilyard pět trojek v řadě, ukázalo se, co dělá sebevědomí. My už jsme za ten krátký čas poznali, že on tohle umí. Pokud mu nechá soupeř trochu prostoru, je nezastavitelný. Mělo to vliv i na mou hru. Obránci Děčína se museli k němu stahovat kvůli nájezdům do bedny a pak jsme byli venku volní. Párkrát jsem toho využil i já. Jsem rád, že jsem dokázal střely proměnit. Nebylo to zásluha jen Evana, ale všech mých spoluhráčů. Myslím, že se každý trénink a každý zápas zlepšujeme, více si rozumíme. Divákům se náš styl může líbit, protože i z pozice, kdy můžeme střílet, nacházíme ještě lépe postaveného spoluhráče. Je to dobré nejen pro diváky, ale i nás to více baví. Pro Petra Bendu chceme vyhrát vždycky a nejen v den, kdy má narozeniny. Nikdo neví, jak dlouho ještě bude hrát, ani on sám to neví. My mu vždycky říkáme, že ještě deset minut vydrží. Bylo fajn, že na konci diváci skandovali jeho jméno a jsem rád, že tedy má tolik fanoušků.“

Tomáš Grepl (trenér Děčína): „Našel jsem jedno pozitivum na dnešním zápase. První čtvrtinu jsme vyhráli o sedm bodů a to se nám v Nymburce ještě nepovedlo. Ve druhé čtvrtině se Nymburk vrátil do hry, pomohl Gilyard, který ukázal, že je výborný střelec. My jsme trochu věděli, co od něho můžeme čekat, ale on dnes ukázal ještě o trochu lepší střeleckou úroveň než v Brně. Ve druhé čtvrtině jsme ho neuhlídali. Až ve druhém poločase jsme na něm odvedli trochu lepší obrannou práci. Jakmile ale byli domácí plus deset, neměli jsme sílu se vrátit. Možná se trochu projevila únava z náročného programu. Nebyl Matěj Svoboda, navíc za mnou přišel Martin Mach před zápasem, že nemůže hrát. Asi nám v týmu létá nějaké viróza. Kvůli tomu nebylo do rotace tolik hráčů. Odehráli jsme v Nymburce relativně slušný zápas. Škoda, že nám nepadlo trochu více. Hráči, jako je Gilyard, jsou složití na bránění, zvlášť pro české hráče. Když dal čtvrtou trojku v řadě, měl jsem na lavičce Ty Nicholse, který je na nohách jediný schopný ho stíhat. Mohl jsem se po první, druhé trojce zlobit na hráče, protože jsme stále od něho ustupovali. To je špatně. Když se takový hráč trefí, pak už nemůže mít ani centimetr místa, a to se stalo. On svými trojkami otočil zápas na nymburskou stranu. Je otázkou, co by se stalo, kdyby ty trojky nedal. No, ale na kdyby se nehraje… Pro nás je to velké ponaučení, my jsme se s takovým hráčem ještě letos nepotkali. Hodně mi připomíná Hardinga z minulé sezony. Uvidíme, jak se mu bude dařit dál.“

Ty Nichols (hráč Děčína): „Po minulém týdnu, kdy jsme měli v poháru dva zápasy a pak hned derby s Ústím nás toho samozřejmě více bolí a někteří hráči ani nemohli nastoupit, ale to není omluva. Je třeba ocenit Nymburk, který dnes odehrál dobrý zápas. Měl svůj plán, přeskákal nás na doskoku a vyhrál. Já osobně byl dost unavený, ale jak říkám, já nemám rád tyhle omluvy. Začali jsme dobře, ale pak Nymburk začal hrát svou hru a my se jim přizpůsobili. Soupeř v tomto odvedl dobrou práci. Dá se říci, že rozhodla ta druhá čtvrtina. My se pak ještě drželi, ale Nymburk pak byl prostě lepší než my.“