Basketbalisté Nymburka jsou už jedinou výhru od zisku osmnáctého titulu. Ve třetím finálovém zápase doma přehráli Opavu vysoko 110:65 a vedou v sérii 2:1 na zápasy. O zisku titulu tak mohou rozhodnout už ve čtvrtek v Opavě, kde minulý zápas těsně prohráli. Na nečekané zaváhání ale dnes jasně odpověděli a už od prvních minut nebylo o vítězi pochyb. Hned sedm hráčů dalo dvouciferný počet bodů, nejvíce pak Jerrick Harding 17 bodů.
Nymburk chtěl Opavě oplatit razantní nástup z druhého zápasu a po třech minutách vedl 16:2. Opava se ještě byla schopná zmobilizovat a držet ztrátu kolem deseti bodů, ale za stavu 37:26 předvedl Nymburk šňůru 19:0, která zápas definitivně rozhodla. Osm bodů během šňůry dal Harding.
Dobře hrál ale celý tým. Vojtěch Hruban s Jakubem Tůmou tvořili pro spoluhráče, Martin Kříž využíval dobře více prostoru, který mu opavská obrana dávala, přesnou ruku měl i Petr Benda a Lukáš Palyza, který dokonce trefil všech pět svých střeleckých pokusů včetně tří trojek.
V poločase tak byl rozdíl ve skóre třicet bodů a Nymburk nepolevoval ani po změně stran. Když pak na konci třetí čtvrtiny Luboš Kovář a Jerrick Harding po sobě zasmečovali, byl rozdíl ve skóre už přes čtyřicet bodů. Přesto na hřišti přibývalo i emocí. Několikrát to mezi hráči jiskřilo a sudí Vyklický si vzal na pohovor oba trenéry. Nakonec musel vyloučit po druhé technické chybě opavského Jakuba Slavíka.
Nymburk přehrál soupeře na doskoku 52:32. Také zaznamenal velmi dobrých 33 asistencí. Zpod koše pak dal Nymburk 46 bodů, oproti 20 Opavy.
Jde o nejvyšší výhru ve finále od roku 2016, kdy Nymburk přehrál Děčín o 49 a 63 bodů.
Ohlasy trenérů
Aleksander Sekulič (trenér Nymburka): „Je to pro nás důležité vítězství. využili jsme jejich problémů, ale také jsme hráli velmi dobře, s nasazením a koncentrovaně. Začali jsme zcela opačně, než minulý zápas v Opavě. Je mi jen líto fanoušků, že museli vidět chování některých lidí, které nemělo nic společného s basketbalem. Možná s jiným sportem. Takové chování jsme ve svém životě ještě neviděl a mrzí mě, že je to některými lidmi tolerováno. Proto mi je líto fanoušků, že si kvůli tomu nemohli naplno užít zápas a pěkné vítězství. Každý trenér je rád, když jeho tým hraje takto, půjčuje si míč, všichni jsou zapojeni. Je to týmový sport. Od čtvrtého zápasu neočekávám nic jiného, než co jsme viděli ve druhém utkání. Ale jsem si jistý, že tentokráte na to budeme připraveni. Na jejich fanoušky a i na jejich způsob hry, který doufám, že nebude tak tolerován jako dosud. Když je faul, tak by se měl odpískat faul.“
Lukáš Palyza (hráč Nymburka): „Chtěli jsme, aby odpověď na porážku byla co nejráznější. To se povedlo. Objektivně musíme říct, že prvních deset dvanáct minut Opava i v té okleštěné sestavě se držela a zlomili jsme to až potom. Nebyl to výprask od prvních minut. Jsou tam prvky, které Opava umí hrát a na to si musíme dát pozor. Nenechal bych se však výsledkem ukolébat. Jim se teď mohou někteří kluci vrátit do hry a u nich to zas bude jiný zápas. Dnes jsme hráli to, co chceme a co trenér Opavy nechce. Tedy že jsme si půjčovali míč. Bohužel ve druhém zápase těmi kombinovanými obranami a trenérskými fígly nás nutil, abychom to dali jednomu hráči a ten šel pod Markussona jako nejvyššího hráče. Oni k tomu přímo vybízejí a nechtějí aby ten pohyb balonu z naší strany byl tak pestrý jako byl dnes. Víme, že to u nás tak nepoužívají, schovávají si to až na doma a chtějí tu sérii protáhnout co nejdéle. Tady platí víc než kde jinde, že to je jen bod na 2:1 a zápas v Opavě bude úplně jiný. I z taktické stránky. A publikum je tam tak skvělé, že žene domácí hráče za limit normálních schopností. Spousta hráčů hraje nad svůj klasický výkon. Z naší strany je třeba víc chytrosti. Musíme reagovat na to, co nám Opava dává. Jsou tam z jejich strany pasti, my musíme být chytří a nenechat se do toho chytnout.“
Petr Benda (hráč Nymburka): „Hráli jsme výborně jak na obranné půlce, tak na útočné. Hráli jsme to, co chceme hrát, a podle toho vypadal výsledek. Takhle bychom chtěli hrát pokaždé, samozřejmě záleží na soupeři, co nám dovolí. Ale dnes jsme mu od první minuty vnutili naší hru. Každý tým má nějaké problémy a musí se s tím vypořádat. my také máme problémy, které se snažíme neventilovat. Opava má své problémy, my víme, že jediný, kdo u nich může hrát s míčem, je Kuba Šiřina a snažíme se toho využít. Vytváříme na něj tlak, snažíme se ho presovat, aby byl co nejrychleji unavený a neproměňoval střely. Snažíme se najít slabinu soupeře a to v tuto chvíli je, že mu chybí hráči na perimetru. My víme, že pokud začneme dobře, tak vyhráváme. V Opavě nám to uteklo a byli jsme trochu zaskočeni tím, jak na nás soupeř vlétl, odevzdávali jsme mu míče do rukou a i když jsme nebyli daleko od vítězství, tak jsme nakonec prohráli. Snad si teď vezmeme poučení z těch domácích zápasů a budeme hrát od začátku agresivně. To tam v Opavě na začátku nebylo. Každý v týmu si uvědomuje, o co tady jde. My jsme favorit této série, náš jediný cíl je získat titul a každý z nás ví, co pro to musíme udělat. Jsme v Nymburce proto, že jsme dobří hráči, a i když tam máme několik kluků, kteří nemají tolik zkušeností, tak s tímto tlakem se musíme vypořádat.“
Petr Czudek (trenér Opavy): „Je jedno, jestli je to o bod nebo o 45 bodů. Stav série je pořád 1:2 a my uděláme ve čtvrtém zápase vše pro to, abychom se sem ještě jednou vrátili. Zranění k play off patří. Nemůžeme plakat, musíme do toho jít po hlavě a ti co trochu mohou, hrají. Dokud nám budou zbývat dva hráči, tak budeme hrát. Uděláme vše pro to, abychom nedělali kompars Nymburku, ale uhráli co nejlepší výsledek. Není to jako dříve série ha ha, hi hi, rozdají se medaile, předá se ten hnusný pohár, co je za námi a bude konec. Ne, uděláme vše pro to, abychom udělali sérii jak má být. S emocemi, napětím, ale v rámci fair play. Trochu nechápu, že se to hraje co dva dny. Zasloužilo by si to třeba středa sobota, spěchá se někam, asi někdo chce už brzo dovolenou. Musíme zregenerovat. Samozřejmě se regeneruje lépe po vyhraném zápase než po takovéto dardě. Ve čtvrtek ale budeme připravení a uděláme vše pro to, abychom tu byli v neděli zpět. Trochu tam ta frustrace je. Síly ubývají, šrámy přibývají, zranění… Myslím, že ale v Opavě hrát před plným publikem je balzám. Klukům závidím, že mohou v takové atmosféře hrát. Věřím, že i ti co jsou na hranici, kteří by normálně nehráli, tam hrát budou.“
