V olomoucké Čajkaréně, kam se Olomoucko uchýlilo z Prostějova, kde obvykle hraje své zápasy, viděli diváci důstojný souboj především mladých hráčů domácích s naším také nekompletním týmem.
V družstvu Olomoucka nenastoupil Močnik ani Fuller, na naší straně chyběl dlouhodobě zraněný Petr Benda a Dardan Berisha, do zápasu nezasáhl ani Kendrick Ray. Naopak první minuty po zranění kotníku v Děčíně odehrál Pavel Pumprla, který při restartu zápasového rytmu zaznamenal solidních 16 bodů při střelbě z pole 9/6. Na straně Olomoucka dostali výrazné minuty tři mladíci Váňa a Dedek a Goga. Všichni odehráli více než dvacet minut a složili se na 40 olomouckých bodů, když Dedek dal šest trojek a Váňa o jednu méně. Adam Goga měl zase sedm asistencí. „Z mého pohledu podala nejlepší výkony trojice František Váňa, Jiří Dedek a Marek Sehnal,“ přidal ještě o něco zkušenějšího Sehnala do lídrů zápasů náš trenér Oren Amiel.
Z našich ladíků, kteří se zápasu zúčastnili, dostal jedenáct minut Martin Kolář a necelých šest minut Filip Novotný. Své minuty využil Márty ke dvěma bodům, Filip se ke střele nedostal, ale kladné body v rankingu mu přihrál jeden zisk. Miroslav Štafl do Olomouce neodjel.
První koš za tři body dal Geno. Na třetí pokus po dvou útočných doskocích nepovedených trojek. V prvních třech minutách se Olomoucko dopustilo čtyř vynucených ztrát, když jsme v okolí vymezeného území bránili tak dobře, že jsme míče odebírali z rukou útočníků. Zisky míčů se projevily na skóre, které bylo vždy lepší pro nás s rozdílem do deseti bodů. k našemu vedení také přispíval lepší útočný doskok. Ve druhé části první čtvrtiny i my udělali několik chyb v útoku, kdy riskantní přihrávka propadla za koncovou čáru, a proto jsme náskok nenavyšovali na více bodů. V samotném závěru prvního poločasu se náskok dostal na devět bodů.
Do dvouciferného pásma zamířil po minutě druhé čtvrtiny a s výjimkou krátkého úseku už na této hladině zůstal až do konce zápasu. Stále jsme dokázali využívat útočného doskoku, když na doskoku vůbec řádil Alex Davis. Se 16 doskočenými míči a 11 body jednoznačně přehrál „ukecaného“ Charlese Mitchella. Po odskočení na 7:31, se domácí zaktivovali v útoku, my jsme se dopustili dvou ztrát a odstup se scuknul na 8 bodů i zásluhou trestných hodů. Několik zisků a rychlých protiútoků nám pomohlo ve druhé části druhé čtvrtiny k jedenapadesáti bodů za první poločas.
Na úvod druhého poločasu jsme předvedli několik pohledných akcí, ale také i několik trestuhodných ztrát. Kombinací kladných a záporných faktorů vznikl náš náskok jedenadvaceti bodů. Ještě před tím se na palubovce chvilku zajiskřilo, když si Michal Norwa vyšlápl na najíždějícího Pampiho. Rozhodčí to ohodnotili jako nesportovní faul a ostré pohledy přihlížejícího Alexe se zle zapíchly do pivota domácích. K žádné strkačce nedošlo, varovné vrčení stačilo. Navíc trenér Benáček rozvášněného Norwu pro jistotu uklidil na lavičku. Avšak Pampi nedal ani jednou šestku a následný útok přerušil útočný faul našeho týmu. Na konci čtvrtiny se domácí rozstříleli z perimetru, ale kontrovat jsme dokázali i my, a proto se rozdíl držel stále kolem dvaceti bodů.
Do poslední čtvrtiny se nastupovalo za stavu 56:76 a bylo jasné, že vítěz je již dán. Zvlášť když se za první minutu a půl pohnulo skóre na 56:82. Pak olomoučtí mladíci ztratili i poslední zbytky zábran a ještě do 36.minuty vsítili tři trojky. Protože ale jinak byl útok Olomoucka neproduktivní, rozdíl se udržoval stále na dvaceti bodech. Až na konci se Olomoucko rozloučilo s nadstavbou A1 několika trojkami a stáhlo rozdíl těsně k hranici deseti bodů.
