Začali jsem trochu pod dojmem toho, že soupeř bude psychicky nalomen nejistou budoucností své účasti v Lega A. Orlando však doufá, že se vše vyřeší v jejich prospěch a pustilo se do nás s velkou vervou. Hned na začátku jsme se dopustili velkého množství ztrát a v podstatě celý zápas jsme museli dohánět manko, které se pohybovala i nad deseti body. Slabší výkon pokračoval po celý první poločas. Bylo jasné, že takový průběh zápasu nenechal trenéra Katzurina chladného. Poločasová přestávka byla přeci jen trochu hlučnější a hromy, blesky jen lítaly. Ve třetí čtvrtině jsme vyrovnali, ale nedokázali jsme soupeře stlačit bodově pod sebe. Rozdíl však nebyl nijak hrozivý a pohyboval se kolem dvou až čtyř bodů. V poslední desetiminotovce jsme se dostali o pár bodů před soupeře, ovšem poslední minutu jsme nezvládli ideálně. Dovolili jsme vyrovnat na 91:91 a zápas dospěl do prodloužení. V nastaveném čase jsme se uvedli dvěma trojkami a rázem jsem vedli o 6 bodů. Orlando nás začalo opět dotahovat. Už se zdálo, že se zápas bude hrát ještě o dalších 5 minut déle. Na poslední útok jsme měli asi 10 vteřin. Muli namaloval akci, kterou jsme dokázali z papíru překopírovat na palubovku. Autorem posledního koše byl Goran Jagodnik.