Jiří Zídek narozený v únoru 1944 sbíral během své basketbalové kariéry jeden vavřín za druhým. Nechybělo mnoho a mohl se stát prvním Čechem hrajícím NBA. Vzhledem k těžkostem člověka žijícího v komunistickém Československu tak na tuto metu dosáhl později až jeho syn Jiří Zídek ml., který pak oblékal i nymburský dres.
Jeden z nejvýznamnějších evropských pivotů své doby odehrál v československé soutěži celkem 17 sezón a jen dvakrát ji zakončil bez medailového umístění. Patřil do zlaté generace pražské Slavie VŠ, se kterou nejen že dosáhl na šest ligových titulů, ale nesmazatelně se zapsal i na evropské scéně. Celkem pětkrát hrál s pražským celkem v Poháru mistrů evropských zemí. V roce 1966 prohrála Slavia VŠ ve finále s Olympií Milán 72:77 a Zídek byl nejlepším střelcem zápasu s 20 body. O rok později skončila Slavia VŠ třetí po výhře nad Olimpija Lublaň 88:83. Byl účastníkem slavného finále Poháru vítězů národních pohárů v roce 1968 v Athénách proti domácímu AEK, které Slavia VŠ prohrála před 65 tisíci diváků 82:89 a Zídek byl s 31 body nejlepším střelcem zápasu. O rok později Slavia VŠ vyhrála pohár ve finále ve Vídni proti Dynamu Tbilisi 80:74.
Za národní tým odehrál celkem 257 zápasů včetně olympijských her v Mnichově 1972 (8. místo), kde byl nejlepším střelcem týmu. Odehrál dva světové šampionáty v letech 1970 v Lublani (6. místo) a 1974 v Portoriku (10. místo). Na obou turnajích byl nejlepším střelcem československého týmu. Hrál také na šesti evropských šampionátech, ze kterých má dvě medaile. V roce 1967 ve Finsku byl stříbrný a o dva roky později v Itálii bronzový. Ve Finsku 1967, Německu 1971 a Španělsku 1973 byl na ME nejlepším střelcem týmu.
Jako jediný Čech byl v roce 2008 nominován mezi 50 nejvýznamnějších osobností Euroligy. V roce 2013 byl uveden do Síně slávy ČBF a během MS 2019 byl jako vůbec první Čech uveden do Síně slávy FIBA.
